Zdeněk Ryšavý: Naděje má jméno SOS

"Stydím se jak nikdy. SOCDEM kvůli spojení se Stačilo! opouštějí dlouholetí starostové" byl nadpis článku, který vyšel na iDnes 24. července 2025 a v němž jsem měl docela velkou roli. Jak v diskuzi pod článkem, tak na sociálních sítích, kde se hojně sdílel, jsem zaznamenal reakce jak kladné, tak i negativní a kritické. Typu: "krysy opouštějí potápějící se loď", "sem jste sociální demokracii dovedli vy", "odchází bezvýznamní jedinci", "žádná škoda libtardů" apod. Dovolím si proto napsat k tomu pár vysvětlujících slov.

Do sociální demokracie jsem vstoupil v revolučním nadšení v březnu 1990. V žertu říkám, že jsem s ní byl ve svazku o půl roku déle než se svojí ženou. Bylo to dlouhých 35 let. Roky vítězství i porážek, radosti i smutku. Poznal jsem v sociální demokracii spoustu skvělých lidí, ale i kariérních zmetků – ti už v ní ovšem nejsou dávno, přesunuli se do SPD, ANO a jiných stran. Často mě naše vedení během těch let štvalo, když nereagovalo na zkušenosti a návrhy nás ze spodních pater politiky. Ale vždycky jsem to překousl a šel dál ... jenže teď už to nešlo.

Po tak dlouhé době není žádný rozchod jednoduchý. Ale nechtěl jsem být jako naši ministři v Babišově vládě, kteří si stanovovali nepřekročitelné červené linie, které potom klidně překračovali jednu za druhou. Pro mě byly spolupráce se Stačilo osobní červenou linií – a ta koncem června padla. Po dlouhém rozmýšlení, s těžkým srdcem, jsem musel svazek se Sociální demokracií ukončit. Protože už to není ta sociální demokracie, do které jsem vstupoval. Ta sociální demokracie, kterou naši předci před 147 lety zakládali v hostinci U Kaštanu, ta sociální demokracie, pro kterou její členové trpěli ve věznicích a mnozí i umírali, sociální demokracie ideálů, hodnot a tradic.  

Při tom přemítání jsem si vzpomněl i na svého již nežijícího dědu, který byl po válce členem sociální demokracie. Pracoval u Finanční stráže a po sloučení strany s komunisty mu bylo doporučeno, aby ve spojené straně zůstal. Ale za několik měsíců ho stejně vyhodili, byl jako bývalý sociální demokrat politicky nespolehlivý. A se Stačilo to dopadne stejně, sterzikovci sociální demokracii zneužijí k posílení volebního zisku a pak ji odkopnou. Jen pár jednotlivců možná dostane funkce jako Fierlinger nebo Erban, ale ani to není zdaleka jisté.

Rozloučil jsem se se Sociální demokracií, která už moc sociálně demokratická není, rozloučil jsem se se skutečnými sociálními demokraty, kteří v ní ještě zbyli, s tím, že se třeba ještě někdy setkáme v lepších časech. Sociálním demokratem ale zůstávám, protože to je o srdci a ne o stranické průkazce ...

Nakonec to netrvalo tak dlouho a naděje na změnu svitla. Jmenuje se SOS Sociální demokracie! Přičemž to SOS není volání o pomoc (i když možná trochu také), ale především výzva. Výzva k návratu k hodnotám, které vždy k sociální demokracii patřily:

Svoboda – protože sociální demokracie není jen o socioekonomických tématech, jak tvrdí paní Maláčová, ale stejně tak o svobodě, demokracii, občanské společnosti,

Odpovědnost – protože my starostové moc dobře víme, že nelze populisticky slibovat všechno všem, žít do nekonečna na dluh a nepřemýšlet o budoucnosti,

Solidarita – protože ta je základním principem skutečné levice, což platí v oblasti sociální, ve školství i zdravotnictví, mezi pohlavími a generacemi stejně jako mezi národy.

Členové SOS Sociální demokracie jsou připravení svést boj o změnu vedení Sociální demokracie, o její směřování a návrat ke kořenům. A pokud se to nepodaří, potom se stát základem nové, skutečně sociálně demokratické strany. Proto vyzýváme současné i bývalé členy SocDem, stejně jako ostatní levicově smýšlející občany, přidejte se k nám!

Zachraňme sociální demokracii pro 21. století!

Zdroj článku zmíněného v úvodu: https://www.idnes.cz/volby/jihlava/socdem-politici-hejtman-vysocina-volby.A250724_862157_jihlava-zpravy_evs